Včely žijí pospolu v úlu, jejich společenství označujeme jako „včelstvo“. V každém úlu najdeme pouze jednu matku (královnu), velké množství dělnic a několik trubců, kteří ve včelstvu přebývají zpravidla od jara do podzimu, poté jsou včelami vyhnány. Jednotliví obyvatelé úlu jsou na sobě bezvýhradně závislí, každý má danou úlohu, kterou musí plnit.
Matka, která jediná má vyvinuté samičí pohlavní orgány, má na starost klást vajíčka. Trubci matku oplodňují při snubním proletu jedenkrát za život matky. Matka si sperma uloží do spermoteky, ze které poté čerpá pro oplodňování vajíček které klade. Dělnice toho mají na starost nejvíce. Vyhledávají nektar, medovici, pyl a vodu. Dále se starají o zpracování medu z nektaru, konzervování pylu, stavbu plástů a krmení ostatních ve včelstvu. Střeží vchod do úlu i správnou teplotu v hnízdě, uklízejí a čistí.
Matka je mnohem větší než dělnice a vůbec se nepodílí na práci v úlu, jejím jediným posláním je obnova včelstva. Její žihadlo není určené pouze na obranu, ale i na kladení vajíček. Celý svůj život se může těšit z péče dělnic, které jí i krmí.
Vývoj dělnice a matky je zpočátku zcela totožný. Co tedy způsobuje jejich odlišnost po dokončení vývojového procesu? Larvičce matky je dopřáváno více mateří kašičky než ostatním a dospělý jedinec vylézá ze své buňky již po 16 dnech. Stane-li se, že v úlu objeví mladá matka další matku, nastane boj a slabší zahyne. Včelstvo se však také může pomocí rojení rozdělit na dvě části. Starší matka pak s jednou částí odletí a nastěhuje se jinam.
Tělo včelí dělnice je minimálně o centimetr kratší než tělo matky a nemají vyvinuté pohlavní orgány. V úlu se jich v sezóně nachází až 30 000 – 60 000, během zimy však jejich počet klesne až na 10 000 - 15 000. Jejich posun v žebříčku závisí na tom, jak jsou staré. Nejdříve čistí buňky, poté krmí larvy. 6. až 12. den svého života mají za úkol krmit matku, teprve když jim je 21 dnů začínají létat pro potravu. Z vajíček, která nejsou oplodněná se líhnou trubci.